Deklarace vytvořená v předvečer COP21
Všeobecná deklarace lidských práv byla sepsána v roce 2015 v kontextu 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), která se konala v Paříži. Tato konference představovala významný milník mezinárodní environmentální diplomacie s hlavním cílem přijmout globální dohodu o omezení globálního oteplování. V tomto rámci pověřil prezident François Hollande bývalou ministryni životního prostředí Corinne Lepageovou úkolem formulovat text, který by podpořil univerzální etický přístup k otázkám ochrany planety, mezigenerační solidarity a lidské důstojnosti.
Corinne Lepageová (uprostřed) a François Hollande (vpravo)
Corinne Lepageová, právnička a osobnost dlouhodobě angažovaná v otázkách environmentálního práva, sestavila pracovní výbor složený z právníků, odborníků a zástupců mezinárodních institucí. Výsledný text je záměrně stručný a přístupný, aby mohl být přijat nebo podpořen širokou škálou aktérů bez ohledu na jejich kulturu, politický režim či právní systém.
Volba termínu „deklarace“ odkazuje na typ symbolického dokumentu, který nemá závaznou právní sílu, ale nese etické či filozofické poselství. Navazuje na tradici velkých univerzálních textů, jako byla Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 nebo Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948, přijatá Organizací spojených národů.
Od svého zveřejnění byla Všeobecná deklarace lidských práv přeložena do mnoha jazyků a široce šířena mezi národními i mezinárodními institucemi. Byla prezentována na různých fórech, zejména v UNESCO, a získala podporu mnoha vlád, územních samospráv a organizací občanské společnosti.

Architektura propojující práva a povinnosti
Jedním z charakteristických rysů této Deklarace je rovnováha, kterou nabízí mezi šesti základními právy přiznanými lidstvu a šesti odpovídajícími povinnostmi, formulovanými symetrickým způsobem. Tento přístup se snaží propojit uznání práv s požadavkem na odpovědnost, a to jak individuální, tak kolektivní.
Šest základních práv:
- Právo na zdravé životní prostředí:
Každá lidská bytost, současná i budoucí, má právo žít v prostředí, které je příznivé pro její zdraví, rozkvět a rozvoj. - Právo na odpovědný, spravedlivý a udržitelný rozvoj:
Toto právo zdůrazňuje důležitost rozvoje, který respektuje přírodní rovnováhu a dbá na sociální spravedlnost a solidaritu mezi generacemi. - Právo na zachování globálního společného dědictví:
Některé prvky světového přírodního dědictví — jako klima, oceány, vzduch, sladká voda a biodiverzita — jsou považovány za majetek, který nelze přivlastnit a který musí být chráněn pro celé lidstvo. - Právo na mír:
Mír je stanoven jako základní podmínka lidského života a ochrany planety. - Právo na biologickou a kulturní rozmanitost:
Rozmanitost kultur a forem života je uznávána jako bohatství, které musí být zachováno a respektováno. - Právo na informace a účast:
Toto právo zaručuje každému přístup k environmentálním informacím a možnost podílet se na rozhodnutích, která mají dopad na společnost.
Šest odpovídajících povinností:
-
Respektovat život ve všech jeho formách:
Lidstvo je vyzváno, aby uznalo vnitřní hodnotu živých bytostí a jednalo s nimi s respektem. -
Neškodit druhým ani životnímu prostředí:
Tato povinnost stanovuje obecnou zásadu neubližování, a to jak vůči jednotlivcům, tak vůči ekosystémům. -
Spolupracovat s ostatními národy a generacemi:
Solidarita, spolupráce a dialog mezi kulturami jsou prezentovány jako podmínky společného dobra. - Jednat spravedlivě a čestně:
Zdroje a odpovědnost musí být sdíleny spravedlivě, podle zásad globální spravedlnosti. -
Chránit planetu a její přírodní rovnováhu:
Lidstvo je vyzváno, aby nepřekračovalo kritické ekologické limity. - Jednat svědomitě a odpovědně:
Tato povinnost vyzývá každého, aby zvažoval důsledky svých činů a projevoval rozvahu.
Všechna tato práva a povinnosti tvoří morální rámec, jehož cílem je podpořit kolektivní uvědomění si globálních výzev v etické a mezigenerační perspektivě.

Připojení se v návaznosti na institucionální podporu
Švýcarský velký orient a Tradiční symbolická velkolóže Afriky se nyní řadí mezi četné subjekty, které vyjádřily svou podporu Všeobecné deklaraci lidských práv. Jejich podpisy byly zveřejněny u příležitosti desátého výročí textu, které bylo oslaveno během mezinárodní konference pořádané v Ženevě v prostorách OSN dne 13. května 2025.
Tato akce, nesoucí se v duchu kontinuity a šíření myšlenek deklarace, shromáždila různé osobnosti z politického, spolkového i akademického světa. Několik institucí při této příležitosti obnovilo nebo potvrdilo své přistoupení k Deklaraci a znovu zdůraznilo její roli jako referenčního dokumentu v oblasti současné etické reflexe.
Podpis Deklarace Advokátní komorou v Marseille, 2017
V tomto kontextu je účast Švýcarského velkého orientu a Tradiční symbolické velkolóže Afriky součástí širší dynamiky uznání principů vyjádřených v Deklaraci. Tento text, otevřený k podpisu jakémukoli subjektu, který si přeje potvrdit jeho hodnoty, získal od roku 2015 četnou podporu, a to jak ze strany států, tak mezinárodních organizací, územních samospráv či aktérů občanské společnosti – a nyní i zednářských obediencí.
Postupné šíření v různých sférách
Od svého zveřejnění byla Všeobecná deklarace lidských práv přenesena do mnoha prostorů reflexe a spolupráce. Byla mimo jiné prezentována na Valném shromáždění OSN, v Evropském parlamentu, v UNESCO a v několika orgánech mezivládního či nevládního dialogu. Místní samosprávy ve Francii i v zahraničí rovněž přijaly usnesení o podpoře nebo uznání tohoto textu.
Její šíření se opíralo o strategii kontinuální komunikace, zahrnující publikace, kolokvia, workshopy a setkání. Internetové stránky věnované Deklaraci nabízejí úplné znění textu přeložené do několika jazyků, jakož i aktualizovaný seznam signatářů.
Přítomnost Deklarace v různých kontextech – vzdělávání, udržitelný rozvoj, diplomacie, kultura – ukazuje na její průřezové poslání. Představuje flexibilní nástroj, který může využít každý aktér, jenž se chce zapojit do globální etické dynamiky.
Závěr
Všeobecná deklarace lidských práv, zrozená v kontextu COP21 a nesená vůlí k etické konvergenci v celosvětovém měřítku, nadále získává různorodou podporu. Její struktura založená na propojení práv a povinností, její nezávazný charakter a přístupnost umožňují její přijetí nebo podporu mnoha institucionálními aktéry.
Podpisy Švýcarského velkého orientu a Tradiční symbolické velkolóže Afriky se přidávají k této dynamice a začleňují tyto dvě zednářské obedience do procesu přihlášení se k principům uvedeným v textu. Tato účast probíhá v dobrovolném a otevřeném rámci, v souladu s duchem Deklarace, jejímž hlavním cílem zůstává podpora sdíleného vědomí o výzvách spojených s budoucností lidstva a planety.



